Generální partner
Generální partner - Česká spořitelna
Logo Ostrava

Dnes je středa, 15. 07. 2020, letní festival už skončil.

4 3 2 1

Ne 12. 7. 2009, 21.15 - 22.30              Barvy stage

Jmenuje se to „Nic není nastálo,“ ohlašuje zpívající bubeník a bývalý člen Lucie své první sólové album po třinácti letech. Nové album nemá žádnou dějovou špejli, žádnou ambici na komponovanou desku. Pro Davida je to prostě 12 skladeb, jejichž náčrtky vznikaly různým způsobem v průběhu posledních pěti let. „Když mám nápad, prostě si ho nahraju. Ale protože takové věci člověka nenapadají ve studiu, ale vždycky, když je někde venku, naznačím si ho do mobilu nebo do diktafonu.“ Nejstarší základ pro některou z písní je asi pět let starý a vznikl v Portugalsku na text Lucie Svobodové „Jižní kříž“ .

David začal letos v březnu své zvukové poznámky shromažďovat („Největší problém je vždycky ty poznámky vyhledat a přebrat…“) a od června je nahrával spolu se svou novou kapelou. Většina výsledných skladeb je ale původním nápadům dost nepodobná. V průběhu práce na desce se mnohokrát změnily. Často pod vlivem nových spoluhráčů: „Jednou mi úplně předělali jednu skladbu. Na desce se nakonec objeví obě vzdáleně si podobné verze – původní balada Záchranář i její volné rockovější pokračování Laika z I.P.Pavlova.“

JINAK NEŽ S KOLLERBANDEM

Loni na podzim jsem se rozhodl stopnout Kollerband, protože jsem měl pocit, že se musím dál vyvíjet jiným směrem,“ vysvětluje Koller svou tečku za předchozím projektem. „Já jsem ho původně vymyslel jako určitý úkrok stranou. Chtěl jsem zkusit, jak nejvíc tvrdá hudba mi ještě vyhovuje.“ Od začátku bylo ale jasné, že to bude jen krátká odbočka. Koller má jako skladatel svůj svérázný styl, který bude vždycky bližší tomu, co zanechal jako svůj otisk v Lucii. Se svou novou kapelou, kterou poprvé koncertně představí v listopadu na třech koncertech v Praze, Brně a Bratislavě, bude blíž svým starším nahrávkám než tomu, co dělal s Kollerbandem.

Kollerband i nová, zatím ještě bezejmenná Kollerova kapela jsou soubory, které ale nevznikly jen pro studiovou práci. Koller miluje koncerty. „Řada mých kolegů dneska už dělá muziku jen tak bokem, ale pro mě je muzika pořád to hlavní,“ říká. Rozdíl mezi Kollerbandem a novou kapelou je v tom, že Kollerband směřoval hlavně do klubů, k bližšímu a osobnějšímu vztahu k posluchačům, zatímco nové seskupení je spíš návratem do větších koncertních sálů a k open-air koncertům.  

ŽIVOT BEZ LUCIE

Nedá se říct, že by mi Lucie nescházela, ale myslím, že splnila své a tak nemám potřebu ji znovu oživovat. Zažili jsme spolu osmnáct let a to je hodně. Která kapela se dožije takového věku?“ říká Koller k nejčastější otázce, kterou dostává. Jak si potvrdil při práci na vlastním albu, sólová dráha přináší úplně jiný způsob myšlení. „V nejlepších dobách byla Lucie opravdu demokratická kapela. Tu a tam sice někdo musel na sebe vzít zodpovědnost a něco definitivně rozseknout, ale většina těch nejlepších věcí vznikala v určitém napětí mezi námi.“ Třecí plochy jí pomáhaly v dalším vývoji. Sólová dráha přináší zásadní změny: „Teď jsem víc leaderem a i když dovolím klukům, aby do nahrávání mluvili nebo jim dávám prostor, aby přišli se svými nápady, přesto je většina věcí na mně. Beru to jako probuzení z vlastní letargie.

VETERÁN S MLADISTVOU DUŠÍ

David Koller patří k nejzkušenějším muzikantům střední generace českého rocku. Začínal (naštěstí v chlapecké části sboru) u Bohuslava Kulínského v Bambini di Praga. K bicím se dostal díky bratrovi, po němž osiřely nástroje, když šel na vojnu. O čem bubnování doopravdy je, prý pochopil z desky Buddy Rich v Lucerně. Jeho první velkou štací byla pověstná Jasná páka v letech 1980 – 1982. Tam také poprvé zpíval Majolenku, která se stala ve své době kultovním hitem. V období zákazů, kdy Jasná páka nesměla hrát, vystupoval s Lubošem Pospíšilem a pak na několik let zakotvil u Žentouru. Není bez zajímavosti, že v kapele, která dala českému popu Janka Ledeckého, hrál s dnešním ministrem obrany Jiřím Šedivým.

V roce 1987 spoluzaložil Lucii a byl jí věrný až do jejího konce v roce 2003. V Lucii kromě bicích hrál také na kytaru a zpíval. Jeho typický nasální pěvecký projev se stal výraznou známkou českého rocku devadesátých let. Napodoboval ho kdekdo. Za celou dobu existence Lucie byl David oblíbeným spoluhráčem, který nevynechal žádnou příležitost zahrát si s jinými muzikanty. Mezi ty nejznámější patří spoluúčinkování v Kocábově a Pavlíčkově Výběru nebo dodnes nedoceněná česká písničkářská superskupina Alias s Karlem Šůchou, Ivanem Králem a Ivanem Hlasem. Je s podivem, že zatímco jeho kolegové v Lucii natočili několik desek Wanastových Vjecí (za jejichž fandu se Koller mimochodem považuje dodneška), David sám nahrál jen jedno sólové album. Vyšlo v roce 1993 a jsou na něm dnes už rockové standardy Na co při tom myslíš, Chci zas v tobě spát a Na mě zapomeň. Nové Kollerovo album je tedy teprve jeho druhé.

Pětičlenná skupina Kollerband byla původně příležitostným projektem, ale po oficiálním rozpadu Lucie se stala skoro na dva roky hlavní Davidovou kapelou. Jejich album patří k prvním českým deskám, které vznikaly na mezinárodní úrovni. Producentem alba byl Američan David Bianco. Největší Kollerovou zálibou je hudba a hlavně jeho nahrávací studio v Jinočanech, v němž experimentuje jak s analogovými, tak digitálními nahrávkami. David se ale nesnaží stát stranou ani věcí veřejných. V poslední době se podílí s Alicí Nellis a výtvarníkem Davidem Černým na vzniku smíchovského hudebního a kulturního centra Meet Factory.    
KAPELA K POHLEDÁNÍ

Nová Kollerova skupina vznikala „tak nějak sama od sebe“. Baskytaristu Martu Minárika si s sebou přivedl z Lucie a zbytek byl na doporučení syna a známých nebo proto, že David někoho někdy viděl a líbil se mu. I když David hraje na desce na bicí v sedmi skladbách, angažoval pro kapelu slovenského bubeníka Martina Valihoru, který delší dobu působí v USA v kapele japonské jazzové pianistky Hiromi. Na další kytaru hraje Michal Pelant, který hrával v kapelách Chameleon a Tygr Gang. Opravdovou ozdobou souboru je klávesista Michal Nejtek, známý ze svého působení v souboru avantgardní vážné hudby Agon. To, co třeba hraje ve skladbě Laika, je pro muzikálnější část publika zážitkem. „Mě nejvíc překvapilo, jak rychle se z nich vyvinula parta sebevědomých muzikantů, kteří se mnou nejednají jako s nějakým bohem nebo před kterým mají komplexy. Naopak, před takovým Nejtkem mám spíš komplexy já, starý zkušený muzikant, protože to, co on ví o hudební teorii je úžasné. No, já zase umím psát písničky, takže mám radost, že jsem ho donutil k tomu, aby taky nějakou konečně zkusil napsat.

K nahrávání přizval Kolller ještě pár hostů. Je mezi nimi kytarista Jarda Novák nebo kontrabasista Mirek Honzák. Jednu ze skladeb natočila s Davidem – tak trochu podle očekávání Lenka Dusilová. Texty patří kultovnímu českému básníkovi Luďku Marksovi, Lucii Svobodové, Márdímu z Vypsané fixy a něco si napsal i Koller sám. A ještě jednu perličku přidává David Koller nakonec: „Album jsem točil ve svém studiu v Jinočanech. Tam to prostředí má zvláštní kouzlo. Studio je totiž přímo v sále, kde se před zhruba třiceti roky točil nejznámější díl seriálu o majoru Zemanovi, Mimikri. Má to své kouzlo. Dýchá tam na vás duch majora Zemana a kapitána Minaříka a časů už dávno minulých.


DISKOGRAFIE:

LUBOŠ POSPÍŠIL
Zlá milá/Ranní Národní (SP)


SLS
Dřív smířlivá/Majolenka (SP)

ŽENTOUR
Dej si říct/Bílý sport (SP)
Žentour 001
You Drive Me Crazy
DAVID KOLLER David Koller 1993
Nic není nastálo 2006
PUSA
Pusa

LUCIE
Pár fíglů (SP)
Dotknu se ohně (SP)
Troubit na trumpety by se nám líbilo (SP)
Lucie
Lucie In The Sky
Lucie Live (2CD)
Černý kočky mokrý žáby
Pohyby
Větší než malé množství lásky
Vše nejlepší ´88-´99
Slunečnice
Dobrá koczka která nemlsá
Lucie v Opeře (CD/DVD)

KOLLERBAND
Studio Album And Live Album (2CD)
Kollerband (DualDisc)

FILMOVÁ HUDBA/O.S.T.
Poslední přesun
Amerika
Mrtvej brouk

Diskografie

Media